Lineup pro fanoušky brutálního death metalu, jak se patří. Do MeetFactory zavítala čtveřice kapel, u které bylo už při oznámení jasné, že to nebude žádný dýchánek o páté. Archspire spolu s Crown Magnetar, The Zenith Passage a Analepsy vyprodaly prostor k prasknutí, a že to bylo znát! Nebylo kam k hnutí, ale v kotli se to naopak hýbalo o sto šest.
ANALEPSY
Hned jako první na stage bohužel vtrhli Analepsy. A bohužel říkám jen z toho důvodu, že bych si přála, aby jejich setlist byl o dost delší. Jako první kapela večera totiž dostali přibližně 30 minut, což mi přišlo zatraceně málo. Analepsy z toho ale vytěžili absolutní maximum a hned od první skladby si zasloužili divokých reakcí. Tihle Portugalci jsou na scéně přibližně 13 let a za tu dobu si vybudovali slušnou základnu oddaných fanoušků. Jméno Analepsy rozhodně není neznámé a je jasné, že v našem povědomí ještě nějakou dobu zůstanou. Jejich žánr se označuje jako slamming brutal death metal, což samo o sobě napovídá, s čím můžete na koncertech počítat. Hutné, drtivé riffy, brutální vokály a nekompromisní dávka energie. Svůj charakteristický zvuk navíc obohacují o melodické, místy až kosmické prvky. Během téhle show jsem se ale asi nejvíce soustředila na surové vokály zpěváka Davida, který je součástí kapely teprve zhruba tři měsíce. A musím říct, že si své místo rozhodně obhájil. Zkrátka vystoupení, které bylo skvěle odehrané, s precizností a dravostí, ale které by si zasloužilo více času.
THE ZENITH PASSAGE
Kalifornští The Zenith Passage obohacují technický death metal progresivními prvky. Přestože by se na první pohled mohlo zdát, že to všechno lehce splyne dohromady, prozatím tomu tak vůbec nebylo. Kapela působila lehce uhlazeněji než její předchůdci, kteří sázeli podstatně více na surovou brutalitu vokálů. U The Zenith Passage znatelněji vynikala jejich melodičtější stránka a naživo mě tak chytli značně víc než jejich studiovky. Dav vůbec nešetřili a sypali do nás jeden song za druhým, bez zbytečných pauz. MeetFactory se významně plnilo, a přestože šlo teprve o druhou kapelu večera, fanoušci postávali až v chodbě u východových dveří. Kluci tak převzali štafetu po Analepsy s důstojností a předvedli bezchybný, technicky přesný bordel.
CROWN MAGNETAR
S pořádnou dávkou agrese přišli publikum dál rozdivočit Crown Magnetar. Ti svůj nekompromisní zvuk staví především na základech deathcoru, s pořádně drtivými groovy a breakdowny. Skvěle sestavený setlist zaručoval, že vás jejich vystoupení nepřestane bavit ani na chvíli. Po brutálním útoku prvních dvou kapel by si člověk mohl myslet, že už bude dav bez energie, ale opak byl pravdou. Neúprosné moshpity doprovázely kapelu od začátku až do konce a chvílemi se zdálo, že vstup do kotle znamená téměř jistou smrt. Crown Magnetar vydali teprve před měsícem album The Hollowing of Godflesh a my jsme měli čest zažít hněv a brutalitu, které z něj doslova sálají, na vlastní kůži. Na scéně jsou „teprve“ pět let, ale za tuto relativně krátkou dobu si jejich jméno získalo nespočet fanoušků. A ti naši rozhodně neměli důvod být zklamaní. Vokalista Dan Tucker nás vůbec nešetřil a svými bravurně předvedenými growly nás neustále přesvědčoval o tom, že tady se na žádné slabé moshpity nehraje. Crown Magnetar nás dovedli k naprostému šílenství. Jejich set byl pořádně nabušenou deathcorovou jízdou, která nenechala nikoho na pochybách, že kapela je v úžasné formě.
ARCHSPIRE
Čekání bylo u konce. Přeplněné MeetFactory, které skoro až praskalo ve švech, si přišli podmanit Archspire z Kanady. Králové rychlého a technického death metalu na stage vtrhli za doprovodu bujarých fanoušků, kteří natěšeně čekali na start. Co ale Archspire odlišuje od dalších kapel, je jejich smysl pro humor a schopnost udělat z koncertu pořádnou show se vším všudy. Všem je známo, že zpěvák Oli je tak trochu kecálek a set nikdy není jen čistě o hudbě. Je ale rozdíl mezi kapelami, které každou píseň předcházejí srdceryvnými projevy, a Oliho výplody. Ten nejenže publikum dokáže srazit na kolena svým nekompromisním hlasem, ale také vtipy, bez kterých se jejich vystoupení zkrátka neobejde. Museli byste je vidět naživo, abyste věděli, o co jste do té doby přicházeli. To, čím vším dokáže vokalista publikum rozesmát, snad ani není vhodné přenášet do článku. Nechyběly ani reklamní přestávky na cashback, příprava na wall of death způsobem, který se hodně konkrétně týkal mužského přirození nebo i zapojení fanoušků přímo na stagi. Archspire jsou zkrátka na pódiu jako doma. Každý člen kapely předváděl naprosto neuvěřitelný výkon a všechno do sebe zapadalo s až absurdní přesností. Mou pozornost si upoutal především bubeník Spencer, u kterého jsem chvílemi až pochybovala, jestli místo něj nedosadili nějaký stroj. Vokály byly tak neúprosně rychlé, že co úder, to jedno slovo, a i kdybyste měli naučené texty do posledního písmenka, zkrátka si s nimi nedokážete zazpívat. V dubnu tohoto roku také vydali desku Too Fast To Die a myslím, že název skvěle vystihuje i samotnou kapelu. Setlist byl tedy obohacen o několik novinek, ale nezapomněli ani na pořádnou dávku jejich starších nahrávek. Je až ironické, jak tak technicky komplikovaný a přesný styl jejich hudby dokáže být prezentován s takovou nadsázkou. Archspire bezpochyby potvrdili, proč jejich koncerty bývají vyprodané, a pokud budete mít možnost je někdy naživo vidět, rozhodně tu šanci nepromarněte. O večer plný brutální hudby a zábavy lepší, než jakou nabízí stand-up, máte postaráno.
Psala: Petra
Fotil: Adam Ulč
