Kdo miluje tvrdou hudbu a nedostavil se v sobotu do Rock Café, udělal velkou chybu a přišel fakticky o hodně. Prahou se totiž prohnala brutální úderka Bodysnatcher, která s sebou přitáhla solidní support v podobě Ingested, Psycho-Frame a Big Ass Truck I.E.
Big Ass Truck I.E.
Celý večírek odpálili kalifornští metallic hardcore stompeři Big Ass Truck I.E., kteří si tímto odškrtli svou první evropskou tour. Kapelu jsem vůbec neměl naposlouchanou a tudíž jsem nevěděl, co mám přesně čekat. K mému překvapení se jednalo o poměrně chytlavou bandu, která ve svém setu neměla žádná hluchá místa – set byl vcelku rychlý a tvrdý, komunikace s publikem nevázla a jejich riffy rozhoupaly nejednoho přihlížejícího. Za mě rozhodně nezklamali a na první kapelu večera si vedli dobře.
Psycho-Frame
Netrvalo příliš dlouho a na stage se drala deathcorová senzace Psycho-Frame, která snoubí starej zlatej MySpace-era deathcore s moderními prvky. A výsledek? Bestiální a brutální náser, který nejednomu přihlížejícímu skoro urval hlavu. Oooof, bylo to opravdu neskutečný vystoupení a já jím byl zcela pohlecenej od začátku do konce. Spolupráce mezi vokalisty Colterem (highs) a Mikem (lows) fungovala neskutečně a oba se naprosto přirozeně a vyváženě po celou dobu doplňovali. Tuto kapelu jsem vyhlížel už nějakou dobu a ještě víc poté, co minulý rok dropla své plnohodnotné album Salvation Laughs in the Face of a Grieving Mother, které fakt stojí za poslech. Kdo dosud neslyšel, měl by to napravit, nebudete litovat. V setu se kromě zmíněného alba objevilo několik songů z jejich předchozích dvou EP, takže to byl krásný průřez jejich dosavadní tvorbou. Škoda, že toho nestihli víc!
Ingested
Hlavním supportem večera byla anglická petelice a deathcorová stálice Ingested, která letos oslaví už dvacet let od svého vzniku. Ta po nedávném (a ne prvním) kontroverzním rozloučení se svým vokalistou nastoupila na stage se záskokem na tuto tour, kterým byl Adam Mercer, kterého můžete znát z kapely A Wake in Providence. Kapela svůj set otevřela songem Nefarious Tongues, který se řadí k mým nejoblíbenějším, a po kterém se hned strhla naprostá mela. Kapela do nás bezeslova ládovala jeden song za druhým a zařezávala se stále hlouběji do minulosti s každým dalším songem, který vyslala naším směrem. Celý set tak uzavřela peckou Cremated Existence z jejich úplně prvního počinu, a bylo to skvělý. Hutný zvuk, brutální breakdowny, tvrdé riffy, žádné úsměvy. Kapelu jsem viděl poprvé a musím říct, že ve mě zanechala velký dojem, stoprocentně je budu vyhlížet a zajdu na ně i příště.
Bodysnatcher
Hlavní hvězdou večera byla beatdown-deathcorová úderka Bodysnatcher, která nám z rodné Floridy přivezla svůj set plný hněvu, downtempo riffů a surových breakdownů. Tato mlátička se sympaťákem Kylem Medinou okamžitě rozhýbala plac před stagí a vybízela k taneční zábavě, která byla fanoušky ihned vyslyšena. V moshi nechyběly two-stepy, spin kicky a končetiny, které lítaly do všech stran. Velice milým a nečekaným překvapením byl feat na jednom songu, který si střihl Alan Grnja z oblíbených Distant. Kapela v rámci své headline show zahrála songy z téměř všech jejich alb a nechybělo samozřejmě i několik songů z jejich nejnovějšího počinu Hell Is Here, Hell Is Home, který vychází zanedlouho, konkrétně 10. dubna. Kapela finálně uzavřela svůj set hitem King of the Rats.
Bodysnatcher jsem jako jediné z celého večera neviděl poprvé, ale i tak jsem byl místy překvapen, s jakou vervou do toho řežou. Bylo vidět, že sama kapela si své vystoupení velice užívala a v průběhu celého setu s pokorou vzdávala své díky za účast a odezvu publika. Dá se tedy snadno odhadnout, že jsme je v našich končinách jistě neviděli naposledy.
Velké díky opět náleží týmu Obscure Promotion, kterému za tyto akce nepřestanu být vděčný. Byl to další vydařený večírek a už nyní se těším na další takový! Big up také klubu Rock Café za vydařený zvuk, který celému večeru posunul atmosféru ještě dál.
Napsal: Martin Karhánek
Foto: Jan Hradil