CREEPER

Britští vampíři Creeper v neděli večer obsadili Bike Jesus se svou žhavou show, která rozpálila celý klub. Stejně jako naposledy, kdy v Praze vystoupili jako support Ice Nine Kills, i tentokrát předvedli naprosto skvělou a energií nabitou show, která publikum vtáhla od první minuty.

Jako první bych chtěla zmínit, že jsem před Bike Jesus snad ještě nikdy neviděla tolik nadšených fanoušků několik hodin před otevřením dveří. Před klubem se to hemžilo lidmi s makeupem inspirovaným ikonickou vizáží kapely, takže bylo hned jasné, na koho banda nadšenců s krví kolem pusy a bledými obličeji čeká.

Večer otevřeli The Howling, kteří mezi fanoušky Creeper očividně měli i několik vlastních podporovatelů. Hned od začátku přinesli do klubu náboj, který byl pro rozjezd večera potřeba.  Z jejich vystoupení musím vypíchnout hlavně interakci s publikem, kterému věnovali opravdu velkou pozornost. Během jejich setu se musel cítit viděný snad každý v místnosti. I lidé, kteří je předtím neznali, se mohli chytit během coveru na Like a Prayer od Madonny, který ke konci dostal o něco tvrdší twist. Klub se během jejich vystoupení navíc neustále plnil, což vytvořilo perfektní půdu pro hvězdy večera — Creeper.

Ti se pódia chopili ve stylu hodném upírů. Už samotný příchod kapely přinesl temnou atmosféru, ale v tom nejlepším slova smyslu. Hned na začátku rozhýbali publikum skladbou Mistress of Death, která rozproudila všechny přítomné a nastavila ten správný drive pro zbytek večera. Ten se s každou další skladbou jen stupňoval. A negradovala jen atmosféra, ale i samotná teplota v klubu, která rostla díky aktivitě publika a možná i sex-appealu, který kapela do místnosti přinesla svými výkony.

Obrovský podíl na celé atmosféře mělo hlavně publikum, které kapele dávalo neuvěřitelné množství lásky — ať už hlasitým zpěvem, povzbuzováním nebo netradičním podáváním růží. Už dlouho se mi nestalo, že bych během koncertu viděla kapelu dostávat květiny, ale k celému večeru to dokonale sedělo. A i na samotných Creeper bylo vidět, že si toho všeho nesmírně váží. Musím ale vyzdvihnout ještě jednu věc — vokály Hannah Greenwood mě snad nikdy nepřestanou udivovat. Poslouchat její zpěv je jako poslouchat anděla, a právě její hlas dodával některým momentům koncertu až téměř magickou atmosféru.

Moment, který mě z celého koncertu zasáhl nejvíc, přišel během už tak emotivní More Than Death. Publikum se během ní spontánně přidalo ke sborovému zpěvu a vytvořilo tím nádherný moment, který mě svou intenzitou skoro rozbrečel. Celý večer jsem si naprosto užila, ale příště bych pro tak početnou kapelu, jakou Creeper jsou, asi volila větší prostory. Kapela se sice na pódium nějak poskládala, ale jejich show by podle mě na větší stage vynikla mnohem víc. Doufejme tedy, že až se k nám příště vrátí, bude to do větších prostor.

Napsala: Pau
Fotila: Bára