Hned za čerstva vám přinášíme krátké povídání s americkou kapelou Dayseeker, které jsme uskutečnili na letošním Rock for People. Rozhovor klidně berte jako pozvání k poslechu singlu Pale Moonlight a aktuální horké novinky Creature In The Black Night, která vyšla teprve pár dní zpět a je titulní skladbou nadcházející desky. Ta se objeví 24. října 2025. Podle zpěváka kapely Roryho Rodrigueze jde o jednu z jejich nejtvrdších nahrávek. Připomínáme, že Dayseeker vystoupí 22. února 2026 ve Fóru Karlín po boku Motionless in White.
Ahoj pánové! Jak se tady na Rock for People dneska máte?
Máme se výborně, je tu super počasí a je to tady fajn!
Váš nejnovější singl se jmenuje Pale Moonlight a začíná slovy „Uzavřel jsem smlouvu s ďáblem“. Dočetl jsem se z jiných rozhovorů, že tématem jsou zde závislosti. Ten text je poměrně tíživý. Můžete to trochu rozvést a být konkrétnější, o čem píseň je?
Rory: Tuhle skladbu jsme napsali spolu s producentem Tylerem Smythem, který spolupracuje třeba s I Prevail nebo Falling in Reverse. On měl v hlavě určitý koncept smlouvy s ďáblem, ale myslel to spíš v rámci hudebního průmyslu. Já jsem k tomu přidal svoji osobní rovinu na základě věcí, které jsem v životě dělal a které pro mě nebyly dobré, ale nedokázal jsem se od nich odprostit. Vysvětlil jsem ten koncept našemu režisérovi a ten dostal nápad, že se videoklip bude odehrávat v té temné místnosti v temném světě. Pokaždé, když do něj vstoupím, respektive z něj vystoupím, tak trochu zestárnu. Je to taková metafora k tomu, jak se na tobě projevují toxické věci, když je opakuješ.
Když se bavíme o videoklipu k singlu Pale Moonlight, mám z něj chvílemi docela osmdesátkový vibe. To asi proto, že obal a celá grafika mi přijde, jako kdyby vypadla z 80’s. Je to schválně?
V tomhle případě ani ne, haha.
Dobře, ale když si poslechnu třeba skladbu Homesick, tak ta je hodně osmdesátková, tak proto se ptám. Napadá mne, jestli třeba často nehrajete GTA Vice City, haha, a zkrátka se necháváte inspirovat touhle dobou…
Wow, to by bylo cool, kdyby v GTAčku byla naše hudba!
Takže žádnou další 80’s retro hudbu od Dayseeker neuslyšíme?
Rory: Jako bezesporu najdete podobné pasáže také na našem novém albu. A i přesto, že mají jiný vibe, můžeme i tak říct, že tohle bude tvrdší deska. Hele, tyhle věci v naší hudbě máme prostě rádi.
Ano, Rory, na svém X účtu jsi napsal, že tohle bude jedna z nejtvrdších desek od Dayseeker. Co pro vás vlastně v roce 2025 znamená psát tvrdou hudbu? Chtěli jste se vrátit ke kořenům, nebo nyní hledáte tu tzv. heaviness i jinde, třeba v textech?
Rory: Ona to nebude čistě jen metalová deska, ale je tam určitě daleko víc screamů. Šli jsme i do nějakých novějších elementů, očekávejte i nějaké popový momenty. Ty se ale pak vždycky zvrhnou do kytarového riffu. Za mě je to určitě nejzajímavější deska, kterou jsme kdy natočili.
Rory, dočetl jsem se, že často během skládání začínáš u klavíru. To je u kytarové kapely vašeho ražení docela zajímavé…
Rory: Jojo, tehdy jsem si domů koupil klávesy a ze začátku jsem se bál, že mi tam zůstanou ležet a nebudu na ně hrát. Nakonec na ně hraju neustále, postupně se zlepšuju a cítím se za tím nástrojem lépe a lépe. Kolikrát třeba v noci dostanu nějaký nápad na melodii, sednu si ke klávesám a začnu si k tomu hrát. Takhle vzniklo několik skladeb i na naší novou desku. Ale jindy skládání zase začíná kytarovým riffem. A někdy s novým nápadem přijde náš producent. Je to pokaždé trochu jinak.
Dnešní show je vaším prvním vystoupením v rámci této evropské šňůry. Máte nějakou speciální rutinu, nějaký zvláštní rituál před tím, než naskočíte do letadla a odletíte tak daleko od domova?
Zcela určitě to je family time! Před začátkem tour všichni trávíme hodně času s rodinou a se svými dětmi.
Jaké činnosti vás během tour udržují při smyslech, abyste se nezbláznili? Koncertní šnůry bývají dlouhé, umím si představit, že to musí někdy být na hlavu…
Ramone: Za mě to je určitě káva! A taky – a možná budu jediný, kdo to řekne nahlas – tráva, hahaha…
Zac: Počkej, počkej, nevynechávej mě z toho!
Ramone: Okay, tak Zac taky!
Zac: Já řeknu ještě něco dalšího, co lidi na první dobrou nenapadne. A to je být sám! Je to velmi důležité! Já tyhle kluky miluju, jsou to mí nejlepší kamarádi, ale někdy skutečně potřebuješ být jen sám se sebou. Například ráno jsem se byl sám proběhnout. Zkrátka udělat si během dne pár chvil sám na sebe pomůže nejen tobě, ale i všem ostatním.
Dá se toho dosáhnout v tourbusu?
Zac: Někdy jo. Zalezeš si do svý budky, zatáhneš závěs, nandáš airpody a fuck off!
Gino: Třeba si přečteš knihu. Nebo se jdeš najíst někam do restaurace a vyzkoušet nějaké lokální jídlo.
Co třeba hry? Playstation nebo Xbox?
Zac: No tak my hrajeme hru, která se jmenuje Cee-lo! Je to hra s kostkami. Kdokoliv, kdo se chce přidat, vsadí pár dolarů a pak se hodí kostkou. Když vyhraješ, bereš celý balík. Občas si to zahrajeme po koncertech.
Jakou činnost během tour naopak skutečně nesnášíte? Je něco, co vás fakt nebaví a co byste nejraději přeskočili?
Rory: Létání! To neustálé nahánění po letišti s třiceti kusy koncertního vybavení, které potřebuješ dostat přes check-in, je fakt noční můra. Třeba dostat se sem na tenhle festival znamenalo letět 5 hodin do Toronta a pak 8 hodin sem. Někdy je to opravdu ubíjející.
Rory: A taky by bylo fajn mít možnost se líp vyspat. Přece jen spánek v pohybujícím se autobuse ti nedodá ten správný odpočinek.
Zažili jste někdy na tour nějakou skutečnou noční můru? Je nějaký takový ultimátní fuck-up, na který opravdu neradi vzpomínáte?
Rory: To bude asi festival Blue Ridge! Hráli jsme na stagi, která byla zcela proti slunci, a náš laptop se tak moc upekl, že minutu před začátkem setu prostě crashnul. Zkoušeli jsme to opravit, ale nepovedlo se to. Tak jsme vymysleli to, že jsem místo klasického koncertu odehrál asi půlhodinový akustický set. Nakonec z toho byl cool moment, ale v tu chvíli to pro nás byla noční můra.
Rory: Ale pozor! Nebýt tohohle zážitku, tak bychom asi nikdy nevydali album Replica (akustické album z roku 2024, pozn. red.). Nakonec nám totiž připadalo, že si ten akustickej set lidi dost užili, a tak jsme se tím nechali inspirovat a nahráli akustické album.
Otázka na konec: Co vaše vysněná spolupráce? S kým byste si chtěli dát třeba feat, nehledě na žánry?
Rory: Kolaborace s kapelou The Midnight by byla cool – prostě ten 80’s vibe, který oni mají a my právě občas taky – to by mohlo fungovat!
Ramone: Já bych řekl Chappell Roan! Poslední dobou jí hodně poslouchám.
Zac: Já bych určitě vzal spolupráci s Bring Me The Horizon!
všichni: Ano, to bychom určitě neodmítli, haha!
Gino: Nevím, nakolik by to dávalo smysl, ale já jsem velký fanoušek Johna Mayera, takže to by byl můj splněný sen!
Rozhovor vedl Jiří Popelka