V malém prostoru Rock Café v Praze se fanoušci těšili na vyprodaný koncert Deafheaven. Lineup doplněný o Zeruel a Portrayal of Guilt krásně představil žánry, které Deafheaven spojují do jednoho celku. Navzdory lákadlu koncertů velkých jmen, jež se odehrávaly ve stejný den, se všechny kapely mohly pochlubit hojnou účastí.
ZERUEL
Poprvé českému publiku čelil projekt Zeruel. Jejich vystoupení bylo příjemným naladěním a ponořením se do téměř až zenové atmosféry, tvořené ambientním zvukem a shoegazem. Sál se postupně plnil, takže ani oni nepřišli o velký počet diváků. Pro některé bylo jméno Zeruel očividně dobře známé — několik lidí se dokonce zapojilo do zpěvu. Pro jiné, mezi něž jsem patřila i já, šlo o nový objev, který mě rozhodně potěšil a nezklamal. Přestože jejich žánr působí spíše klidně, kluci dokázali vytvořit skvělou energii a zpěvák ji občas podtrhl výbornými screamy. Byl na nich znát opravdový talent a výborné nazvučení jejich setu tomu krásně napomáhalo.
PORTRAYAL OF GUILT
Následně si pochodeň převzali Portrayal of Guilt, kteří odhodili klidnější části stranou a s vervou se pustili do nepřetržitého výboje energie v podobě neúnavného black metalu. Nazvučení bylo opět skvělé — a kdybych si měla přece jen na něco postěžovat, možná bych zvolila o něco hlasitější vokály. To je však opravdu jen drobnost, protože zpěvák měl rozhodně čím zaujmout. Tento kontrast vůči Zeruel byl krásný a publikum se rozproudilo natolik, že se i menší prostor Rock Café dočkal moshpitu. Sama jsem se nezapojila, takže nemám moc co mluvit, ale kluci by si zasloužili trochu silnější kotel. I tak se Portrayal of Guilt svého setu zhostili skvěle a jejich set měl rozhodně něco do sebe.
DEAFHEAVEN
Už při příchodu Deafheaven publikum nedočkavě vykřikovalo. Skupina jako by poskládala žánrové puzzle dohromady z předchozích dvou jmen a spojila je v jeden celek v podobě shoegaze black metalu. Deafheaven jsem viděla už poněkolikáté a nikdy mě svou nekončící energií a talentem nezklamali. Ani tento den nebyl výjimkou. Úžasně sestavený setlist obsahoval z větší části nové album Lonely People With Power, ale dočkali jsme se i pár známých písní z alba Sunbather. Vokály George Clarka snad nezažily špatný den, jelikož opět předváděl neskutečný výkon a fanoušci hltali každý moment s neuvěřitelným oddáním a energií. Celý prostor se rozezpíval s písní Dream House. Bylo vidět, že publikum zrcadlilo dění na pódiu se stejnou intenzitou. Vystoupení opravdu není co vytknout — od začátku do konce tomu dávali úplně všechno. Vokalista se nebál nastavit mikrofon publiku ani neustále hecovat dav k pohybu či stage divingu, kterého se i dočkal. Před poslední písní George vzkázal: „Budeme zpátky,“ a poté se Deafheaven finálně rozloučili songem Winona.
Napsala: Petra Závišová