Stejně jako v předchozích letech jsme i letos zamířili na Fajtův kopec ve Velkém Meziříčí, kde se opět rozjel další ročník festivalu FAJTFEST. Už před příjezdem jsme věděli, že organizátoři nezůstali stát na místě a připravili hned několik příjemných novinek. Areál se rozrostl o novou kids zónu s lezeckou stěnou, pingpongovým stolem i velkým nafukovacím hradem, kde si mohli zamoshovat i ti nejmenší. 🤘🏻

Proměnou prošlo i zázemí festivalu. Monster truck i jejich stánek se tentokrát přesunuly do zadní části areálu ke stagi, kde přibyla pohodová chill zóna s větším množstvím lehátek. Nejvýraznější novinkou letošního ročníku byl bezbariérový prostor v těsné blízkosti stage, díky kterému si festival mohlo naplno užít ještě více návštěvníků. A stejně jako loni se i letos odstartovalo bez barikády, což hned ze startu vytvořilo otevřenější a energičtější atmosféru.

DEN 1. – ČTVRTEK
Letos jsme si poprvé vyšlápli kopec z nádraží k areálu po svých. Určitě to není něco, co bychom každému doporučovali, ale určitě je to něco, co by si alespoň jednou měl každý návštěvník vyzkoušet, haha. Velké díky patří Jožovi, kterého jsme potkali cestou a ochotně nám pomohl s věcmi. 💚 I proto jsme dorazili až na třetí kapelu startovního dne. Tou dobou už byl festival v silném tempu a pod pódiem se naplno rozjížděla atmosféra, kvůli které sem fanoušci každý rok míří. Status Praesents jen přilili olej do ohně a dostali dav do ještě většího varu.
Pio Squad možná na první pohled působili jako netradiční položka programu, ale na Fajtfestu podobné žánrové přesahy dávno nejsou ničím neobvyklým. Hip hop si s hardcore scénou rozumí mnohem víc, než by se mohlo zdát, a reakce publika jen potvrdila, že dobře podaná show funguje bez ohledu na škatulky.



Worst už dobře věděli, jak to na Fajtu chodí. V roce 2024 jejich tehdejší set patřil k jednomu z nejvýraznějších celého ročníku. Není proto divu, že jejich letošní návrat budil velká očekávání. Brazilci bez zbytečných řečí spustili nekompromisní show, která od prvních minut rozhýbala celý dav. Servírovala se nekompromisní dávka hardcoru, pod pódiem se okamžitě rozjel kolotoč moshpitů, singalongů a energie nepolevila až do posledního songu. Přesně takhle má vypadat set kapely, která si publikum získává hlavně intenzitou svých live shows.



O pořádný hardcore punk se postarali Cancer Bats z Kanady. Ti měli na Fajfestu premiéru a po pár letech pauzy od zastávek v ČR si získali skvělou reakci fanoušků, kteří hltali jejich zápal do hudby každým douškem. Cancer Bats zahráli i své nové songy Stay Stuck a Long Tooth, které vydali tento rok. Překvapili i skvělým coverem singlu Sabotage od Beastie Boys!



Před Biohazard tak bylo podium dobře připravené pro jeden z vrcholů večera. Kvůli technickým problémům se jejich set lehce posunul, ale v areálu to spíš ještě vyhustilo atmosféru než cokoliv jiného. Od prvních vteřin šli do plna a publikum jim to maximálně vracelo. Klasiku střídala klasika. Typický Biohazard sound, který i po letech jede pořád stejně přímočaře. Došlo i ke skvělému spojení rapu a metalu, když si Biohazard k sobě na stage přizvali kapelu Onyx, která hrála před nimi.



DEN 2. – PÁTEK
Druhý festivalový den byl pro nás asi nejnabitější. Kromě několika rozhovorů, které pro vás chystáme a které jste mohli vidět na našem Instagramu, to byl asi i nejsilnější den, co se line-upu týče.
Pátek otevřela kapela Schweine In Žito, která vyhrála soutěž UniBand Contest a díky tomu si na Fajtu zahrála. Jejich styl porotci popisovali jako spojení kapel Gutalax, Catastrofy nebo Horkýže Slíže. Ostatně.. sám Matty pro ně hlasoval a my rozhodně doporučujeme. 🐷
Noisebleed byli jako vždycky skvělí a místo na stagi jim rozhodně patřilo. Dalším naprostým peakem byli bez pochyby už dobře známí Mad Rabbits, kteří celý set odehráli spíš pod stagí, než na ní. Byl to zkrátka bordel, jak se patří.



Prvním headlinerem pátečního dne byli již pro mnohé známí Get The Shot. Kanaďané na Fajtfestu potvrdili pověst jedné z nejtvrdších hardcore kapel současnosti. Od prvních tónů bylo jasné, že nepřišli nikoho šetřit – před pódiem se okamžitě rozjel divoký moshpit, crowd surfing a fanoušci vraceli kapele energii stejnou měrou. Jejich nekompromisní setlist fungoval naživo přesně tak, jak má – syrově, agresivně a bez jediného hluchého místa.



Silly Goose z Atlanty se v Česku představili vůbec poprvé. O to víc nás těší, že tak mohlo být právě na Fajtfestu, kam jak žánrem, tak svou nekonečnou energií zapadli dokonale. Nu-metal je jejich druhé jméno a to, co se o nich píše v médiích je jen odlehčenou verzí toho, co se děje na podiu. Doufejme tedy, že se do Čech znovu vrátí.



Ten56. asi netřeba nijak víc představovat a rozvádět. Nejspíš se jim tu před několika lety natolik líbilo, že Monster stage chtěli rozjebat znovu. Kdo je zná, tak ví. Nekompromisní a úderní, s každou další odehranou show jsou zase o level jinde. Tady asi není víc o čem. 🔥



Po Ten56. přišel na řadu další headliner: Avralize. Kapela z Německa, která si stejně jako Silly Goose střihla v Čechách svoji premiéru. Jestli bych je měla charakterizovat třemi slovy, bylo by to rozhodně energická show, agresivní breakdowny a taneční metalcore. Zpěvák Severin Sailer předvedl brutální vokály a pokud jste je tady nestihli, na podzim zavítají znovu do Prahy, a to jako support kapely ALLT.



Nabitý páteční program uzavřela nostalgická připomínka Linkin Park a nezaměnitelného Chestera Benningtona v podání Linkin Park CZ, kteří přesně vystihli atmosféru, jakou jsme očekávali.
DEN 3. – SOBOTA
Třetí den, který měl být tak trochu odpočinkový závěr festivalu, se ve finále rozjel úplně opačně. Areál žil dál stejnou energií jako v předchozích dnech a moshpity rozhodně nepolevovaly. Příjemným překvapením pro nás byli Hot Sunday Blood z Itálie, kteří kromě slunečné nálady přivezli i pořádně nabitý hudební mix. Když si to člověk zkusí představit, je to něco mezi industriální silou Rammstein a hutnými kytarami ve stylu Alice in Chains.



Skvělou show za mě odehráli čeští Hopes. Patří dle mého názoru mezi špičku domácí hardcore scény a právě touto show mě v tom jen utvrdili. Skvěle odehraný set plný energie a talentu, kterým kluci rozpoutali divoké moshe pod stagí, jsem hltala od začátku do konce a rozhodně mě nalákali navštívit nějaký jejich klubový koncert.



Graphic Nature z Británie nám opět předvedli to, co umí nejlíp. Přinesli na stage pořádně tvrdý mix metalu, elektroniky a industriálu. Dokázali strhnout celý dav a na chvíli z něj udělat jeden pulzující celek – intenzivní, ale zároveň nezapomenutelný zážitek, který si člověk jen tak z každého festivalu neodnese.



Závěr si vzali na starost headlineři King 810. Tato sama o sobě zajímavá a speciální kapela si kolem sebe nese spoustu příběhů, teatrálnosti a odlišného stylu, jež jsou pro ně stejně tak významné jako samotná hudba. Na jejich show jsem se opravdu těšila, byly to tři roky, co jsem je naposledy viděla, a i tentokrát mi jejich vystoupení vyrazilo dech. I když jsem měla pocit, že jim ze začátku trochu zlobil zvuk a měli dokonce i lehké zpoždění, kapela si to velmi rychle dokázala srovnat a od prvních momentů si plně podmanila celý prostor.



Zahráli známé Alpha & Omega, Killem All nebo Brains on the Asphalt, ale i novinku Hungry Gods. Zpěvák David Gunn předvedl neskutečný výkon. Jeho dravé vokály zobrazovaly všechny intenzivní emoce, které jejich písně vyprávějí – hněv, zranitelnost a kolikrát až zoufalství. Právě jeho způsob práce s textem a delivery je to, co King 810 odlišuje od většiny metalových kapel – působí to, jako by každý verš nesl konkrétní váhu reality, nejen hudební linku. Kapela, ale především zpěvák, svým vystupováním zůstává stále unikátní a rozhodně jde o něco, co vás vtáhne od začátku do konce. Není to show pro každého, ale pro ty, kdo se do ní dokázali ponořit, to byl jeden z nejvýraznějších momentů celého festivalu.
Velké díky patří Bobovi a celé FF crew za to, že to každý rok posouváte ještě dál a dál, vozíte sem jak velký jména, tak i ty menší, ale extrémně zajímavý. Tohle je zároveň i takový push pro ty, kteří třeba na Fajtu ještě nikdy nebyli a váhají. Rozhodně není o čem. Ještě jednou díky, vidíme se příští rok! 🤘🏻
Text: Jenny & Péťa
Foto: Nina Vocelová





































































































































































































































