Vydařený reparát po loňském Rock for People!
Ačkoliv hudební kariéra amerických pop-punkerů Fall Out Boy trvá už přes dvacet let, do Česka se ve středu 18. října podívali teprve podruhé. Jejich první vystoupení pro české fanoušky proběhlo na loňském Rock for People, nebylo ale zrovna zdařilé. Ve vzduchu Sportovní haly Fortuna na holešovickém Výstavišti jsem tak cítila jistou nervozitu a očekávání, jestli to tentokrát bude stát za to. A jak vám je jasné už z podtitulku reportu, stálo!
Nothing,nowhere.
Fall Out Boy s sebou zároveň přivezli i kvalitní a českým fanouškům známý support. Úkolu zahájit tento očekávaný večer se chopil Nothing,nowhere. Ten čekající fanoušky solidně zahřál a potěšil je třeba i coverem Linkin Park. Jako druzí v pořadí se na podium vydali PVRIS, kteří mě takhle naživo bavili víc než na nahrávkách. Hlavně zpěvačka si svojí komunikací s publikem získala moje sympatie.
PVRIS
Hlavní hvězdy večera s sebou přivezly především pompézní a výpravnou show, která fanoušky ohromovala už od prvního okamžiku. Otvírákem vystoupení se stal song „Love From the Other Side“ z nového alba „So Much (for) Stardust“. Hned poté Fall Out Boy sekali staré známé pecky „The Phoenix“, „Sugar, We’re Going Down“ a „Uma Thurman“. Při nich nešetřili jiskrami, ohni (Petu Wentzovi dokonce plameny šlehaly z jeho baskytary), a dokonce došlo i na malé ohňostroje. Není divu, že se v hale pohybovalo několik hasičů.
V porovnání s jejich posledním českým vystoupením, loni na Rock for People, působili Fall Out Boy jako úplně jiná kapela. Všichni členové vypadali, že se baví, mnohem lépe fungovala komunikace jak mezi nimi, tak mezi kapelou a publikem, a Pete se i svým způsobem omluvil za to, že si loni na RfP mysleli, že jsou v Praze. Co mě však opravdu dostalo byla scénografie stage: nejdřív jsme viděli podmořský svět s hvězdicemi, mušlemi a bublinami, poté dětský obrázek a obrovského dobrmana a na závěr začarovaný les. Tyto nápady podtrhovaly hlavní myšlenku nové desky, a to návrat k nespoutané dětské fantazii, která nás během dospívání často opustí.
Přibližně v polovině koncertu došlo k drobnému zvolnění, kdy se zpěvák Patrick Stump (kterému to pořád zpívá náramně) posadil ke klavíru. Poté už ale Fall Out Boy pokračovali v roztančeném tempu, o samotný závěr se pak opět postarala trojice starších hitů, a to „Thnks fr th Mmrs“, „Centuries“ a „Saturday“, při jejímž konci do publika vystřelily konfety. Přídavek se bohužel nekonal, ale myslím, že i tak fanoušci odcházeli nadmíru spokojení.
Jediné, co můj výsledný dojem trochu kazilo, byl (jak už to tak často bývá) ne úplně poladěný zvuk. Jednotlivé nástroje se sem tam slévaly dohromady a vepředu v kotli mi hudba připadala až zbytečně hlasitá, takže jsem se po půlce koncertu zdekovala do zadních řad, kde byl poslech o poznání příjemnější. Nicméně, když si odmyslím problémy se zvukem, tak šlo o ze všech stran skvělý koncert, ať už hudebně, složením setlistu, komunikací s publikem nebo show a efekty. Tak snad nebudou Fall Out Boy zase přes 15 let čekat a vrátí se do Česka co nejdřív!
TEXT: Anna Jindráková
FOTO: Mejra Drkal
