Grandson

Na státní svátek 28. 9. nás svou návštěvou poctil kanadský zpěvák grandson se svou kapelou a supportem v podobě britské skupiny Noisy. Koncert měl původně proběhnout v klubu Roxy, ten se nicméně velmi rychle vyprodal, a tak se akce přesunula do SaSaZu, který disponuje většími prostory. Tohle rozhodnutí mě v průběhu večera několikrát zamrzelo, a to především kvůli (pro SaSaZu už celkem typickým) problémům se zvukem.

Ale vezměme to od začátku. V osm hodin na podium naběhli Britové z kapely Noisy, která kombinuje rap, jungle a taneční hudbu a zvukem mi připomínají modernější verzi The Prodigy. Po dvou songách však zpěvákův mikrofon utichl a problém se nedařilo vyřešit. Noisy se proto asi na 15 minut klidili z podia. Po napínavém čekání však všechno dobře dopadlo a kapela mohla dohrát celý svůj set. Fanoušci si ho náležitě užívali, nebyla nouze o moshpity a na konci došlo i na wall of death.

Grandsonova show začala poetickým úvodem, při kterém seděl na lavičce s pouličními lampami kolem sebe a snažil se stopovat imaginární auta. Po tomto spíše melancholickém začátku to však hned rozjel hitem „Drones“. Většina publika už takřka od začátku zpívala, poskakovala, tančila, moshovala a nevím co ještě. Grandson zkrátka umí skvěle pracovat s davem. Jednotlivé songy občas prokládal komentáři, třeba o tom, jaká jsou pravidla na jeho koncertu nebo o důležitosti duševního zdraví.

V setlistu samozřejmě hrálo prim nové album „I Love You, I’m Trying“, ale fanoušci se dočkali i všech starých hitů. Velmi emotivní byla píseň „Heather“, kterou grandson věnoval všem svým fanouškům. Ti potom na oplátku celé SaSaZu rozsvítili mobily a zapalovači. O epický závěr koncertu se postarala grandsonova největší pecka „Blood // Water“, při které zpěvák neodolal a dopřál si dokonce stage-dive. Při přídavku pak došlo ještě na píseň „Riptide“.

Jediné, co tomuto skvělému večeru musím vytknout, je problematický zvuk, a to jak u předkapely, tak u samotného grandsona. Zpěv byl často špatně slyšet, a naopak bicí byly občas slyšet až moc. V zadní části klubu to bylo lepší, ale tam mi zase zvuk zněl trochu ploše, jako kdybych hudbu poslouchala z nahrávky, ne na živém koncertu.

Každopádně grandson s kapelou i přesto jeli absolutně naplno a bylo na nich vidět, že si koncert užívají. To samé bylo poznat i na fanoušcích. Tak snad se s grandsonem brzo uvidíme znova a s lepším zvukem!

TEXT: Anna Jindráková
FOTO: Klára Vítková