Devatenáctý ročník Mighty Sounds je za námi a opět potvrdil svou pozici jednoho z nejlepších festivalů v České republice. Jako každoročně nám byla naservírována pečlivě vybraná směs toho nejlepšího z punkové, hardcore a ska scény. Pojďme si přiblížit, co nám tato třídenní akce na letišti u Tábora dala a vzala.
Už čtvrteční warm-up párty by se dala považovat za plnohodnotný festivalový den – soudě dle počtu účastníků, kteří si tento nultý den nenechali ujít. Zajímavostí je, že počet zahraničních návštěvníků stále roste. Tentokrát jsme mohli vidět návštěvníky z Německa, Rakouska a dalších zemí. Přátelská atmosféra, která na Mighty Sounds panuje, mě už ani moc nepřekvapila – Mighty people jsou prostě srdcaři! Na warm-up párty vystoupili milevští YI a němečtí Melonball, kteří svou misi splnili na jedničku – přivedli publikum do varu.
První den přinesl velmi očekávaný návrat legendárních Irie Revoltes nebo kapelu Blackout Problems; punkové složce line-upu kralovala kapela Nežfaleš, premiéru si odbyla Vypsaná fixa a mezi další české zástupce, kteří rozhodně stojí za zmínku, se zařadili Krang a Scoop. Objevem se stali třeba folk punkoví Foggy Dude.
Můj osobní highlight? Rozhodně klenot moderního punkrocku, který stále nabírá na síle a dokonalosti – Blackout Problems. Ač mám radši starší tvorbu, nejvíc oceňuju energii, kterou tato čtyřčlenná parta na pódiu vyzařuje. A nezáleží, zda hrajou na hlavní stagi Mighty Sounds, ve vyprodaném Rock Café, nebo pro pár set návštěvníků Summer Punk Párty Volyně. Vždy do toho dají kus sebe a každá stage jim sluší – prostě “ L – O – V – E for everybody <3 „
Druhý den Mighty Sounds byl jeden z těch náročnějších, velmi horkých dnů. Zde musím opět vychválit organizátory –všudypřítomné napuštěné bazénky a hasící auta nám každoročně toto předpeklí zpříjemňují. Stejně jako možnost dát si jedno točený do skla.
Mezi highlights dne bych rozhodně zařadila Kid Kapichi. Ti opanovali Jameson stage v nejlepším možném čase. Pár zářezů v ČR už mají, a kdo je viděl naživo, bude chtít stoprocentně znovu. Jejich hudba je přímočará, zdravě nasraná, a zároveň vtipná a melodická. Středové kytary a silné melodie, to jsou Kid Kapichi v kostce.
Na Monster stage představili vítězové Mighty contestu Rabies svůj nový set složený z největších hitovek jako Heros, ale především pecky z nového alba High on Sugar. Přes počáteční mini technické problémy, se kterými si jako vždy poradil kytarista se svým improvizovaným small talkem k publiku, i přes trochu nelichotivý hrací čas – 13:00 na Monster stage – to byl perfektní zážitek, který nám všem nastavil positive vibes do celého dne.
Hlavní stage naprosto ovládlo britské punkové duo Soft Play i mnohokrát prověření The Real McKenzies. Opravdu silným momentem bylo vystoupení Dr. Karyho, který téměř zavíral Jameson stage. Kdo se zastavil, moc dobře ví 🙂
Třetí den bývá kritický a unavený, ale rozhodně ne s tímto line-upem! Tak moc očekávaní Boston Manor rozhodně nezklamali a naservírovali nám na Jameson stagi nejen své nové album Sundiver. Stejně tak s očekávaným a narvaným moshem byl návrat hardcorových Terror, kde došlo i na světlice. V neposlední řadě musím zmínit hardcore-punkovou legendu Gorilla Biscuits, která si zde letos odbyla premiéru.
Je libo punk-rock? Rozhodně! Kalifornští Zebrahead tady, snad v ještě lepší formě než na RFP, oslavili narozeniny kytaristy i život samotný a opravdu to stálo za to. Povedená byla i premiéra australských Trophy Eyes.
Hlavní stagi kraloval trojlístek Mighty stálic – Booze & Glory, Donots a velké finále s The Dreadnoughts a jejich polkapunkem, kdy tančilo celé Mighty Sounds.
Objev neděle? Máme! Byt číslo 4 – jejich akustický set, kterým zavírali Black Caffé Stage, byl nezapomenutelným zážitkem. Je to emo, je to grunge, je to naprosto famózní hra se slovy a básně, co napsal sám život. A všichni jim rozumíme! Tady věštím hodně dobrou budoucnost.
Závěr? Jednoduchý. Příští rok nás čeká 20. ročník. A ať už bude line-up jakýkoliv, jedeme znovu. Nechceme to větší, lepší, novější. Chceme Mighty přesně tak, jak je teď. Protože tak je nejdokonalejší a my za něj moc děkujeme. A ambice na nejvíc užitý festival letoška tu za mě určitě jsou 🙂
Napsala: Lenka Hlavičková
Fotografie v textu: Klára Galle, Pavla Dolanská
Fotogalerie: Klára Galle
