Švédští Smash Into Pieces se v pražském klubu Roxy opět postarali o pořádnou audiovizuální show. V doprovodu čím dál tím více oblíbeného – nebo jen trendy? – metalcoru, mnohým fanouškům všech věkových kategorií zpříjemnili neděli 26. dubna.
DARK DIVINE
Metalcore vládl v podání předkapel a jako první se své role ujali Dark Divine z Orlanda. Pro mě osobně to byl highlight večera, což jsem ale věděla už před začátkem celého koncertu. Překvapilo mě, že se v line-upu zařadili jako první, protože jsem žila v domnění, že má tato kapela i u nás větší jméno. Nejen díky svému spooky/ghost looku. Set zahájili intrem Halloweentown II. Už tady se ukázalo, že je zvuk hezky čistý a bez žádných rušivých prvků. Hned poté kapelu představil frontman Anthony Martinez, který mimo jiné sdělil, že se jedná o jejich vůbec první EU tour a také zastávku v Praze.
Ačkoliv byl setlist opravdu krátký, díky značné interakci s fanoušky, u kterých se zdálo, že moc kapelu neznají, se na tento vibe velmi rychle chytli. Dostali jsme to nejlepší – singly Cold, Permanent nebo Half Past Dead (Unbury Me). Před tímto singlem, který je mimochodem jejich nejnovější, se Anthony znovu ujal slova a naučil všechny v sálu část textu: When I say „I’m half past dead“, you say „but still breathing“ 🎵
Bylo vidět, že jsou z hraní nadšení a celý set uzavřeli ikonickým singlem Halloweentown ze stejnojmenného alba. A malý bonus na konec: Dark Divine vydávají 29. května desku Undead Melody. Jestli vám sedli, dejte si pre-save tady.
ENEMY INSIDE
S časovou přesností na stage doslova přitančila frontmanka Nastassja Giulia německé formace Enemy Inside. Na rozdíl od předchozích Dark Divine, pro Enemy Inside není návštěva Prahy premiérou. Loni se u nás ohřáli v rámci své headline tour v pražském klubu Distrikt (dříve STORM).
Pro mě ale EI premiérou byli, a tak jsem byla v očekávání. Ačkoliv jsou často přirovnáváni k Within Temptation nebo Evanescence, já ten pocit tolik neměla. Sál už se více plnil a Nastassja svým až kawaii metal soundem přilákala nejednoho posluchače. Já na tyhle „holčičárny“ moc nejsem, ale jako celek to hodnotím 8/10. Show měla spoustu plusů: chytlavé melodie, interakce s fanoušky, tvrdé kytarové riffy a v neposlední řadě chuť experimentovat. A to je něco, co tě v hudbě vždycky buď pohřbí, nebo naopak vystřelí. Tady je to naštěstí ta druhá varianta.
SMASH INTO PIECES
Tady už bylo naprosto jasné, kdo kraluje tomuto večeru. Ještě předtím, než členové kapely vůbec naskočili na podium, fanoušci nedočkavě hypovali a pískali. Švédská scéna má pro tvrdší zvuk cit a Smash Into Pieces jsou toho důkazem. Umí přitlačit, ale zároveň dávají prostor i melodiím, které nejsou jen o síle, ale i o náladě. Konkrétně u SIP nejde v případě live shows jen o hudební zážitek. Smash Into Pieces jsou známí tím, že jejich koncerty jsou plnohodnotný audiovizuální zážitek, který fanoušky nutí přijít znovu… a pak ještě jednou. A nejinak tomu bylo opět v Roxy, kde si před dvěma lety zahráli poprvé. Možná proto, že už dopředu věděli do čeho jdou, mohli svou stage presence poslat ještě o level vejš.
Set odstartoval bubeník APOC, jediný člen kapely s ikonickou LED maskou, která mění barvy i vzory a neodmyslitelně patří k jeho image. Nebo taky jak jsem zaslechla od někoho z davu: „Fucking Bionicle“. Jakmile se přidal zbytek kapely, rozjela se naplno energie, která už nepolevila. Venom, Glow in the Dark, Heroes Are Calling, Six Feet Under nebo Arcadia – jeden hit střídal druhý. Při singlu Somebody Like You na chvíli zvolnili a vyměnili svítivé kytary za akustiky. Dav si sice na moment lehce vydechl, ale atmosféra tím nijak neutrpěla – energie si držela vysokou laťku až do úplného konce. Finále pak patřilo frontmanovi Chrisu Adamovi, který nadšeně vztyčil českou vlajku s logem kapely a stylově tak uzavřel celý večer. Jen škoda občasného playbacku. Tohle ale kluci brilantně vyrovnávají vizuálem a vlastně se to v tomhle případě dá i tak nějak tolerovat.
A abych nezapomněla, velké díky patří D Smack U Promotion a klubu Roxy za skvěle užitý večer! 💚
NAPSALA + FOTILA: Jenny
