Američtí metalcoroví We Came As Romans se nám 7. 10. 2025, po dvou letech, vrátili do Prahy, aby v Paláci Akropolis udělali bordel, jak se patří. Na pomoc si jako support vzali deathcorové šílence Brand of Sacrifice a australského benjamínka Heavensgate. Toto trio společnými silami včera bořilo žižkovský klub v samotných základech.
Jako první se na pódium přiřítila kapela Heavensgate a musím říct, že mě hned zpočátku mile překvapila. Obávala jsem se, že jejich tvorba zapadne mezi tuctové metalcorové kapely, ale opak byl pravdou. Jejich písně byly chytlavé a celé vystoupení mě upřímně bavilo. Možná by stálo za to, ještě trochu zapracovat na pódiovém projevu nebo větší interakci s publikem, jinak jim ale nemám co vytknout. Pokud se tu znovu objeví, rozhodně si je nenechám ujít.
Jedna věc je jasná – kdo má koule vystoupit po Brand of Sacrifice, tak klobouk dolů. Jejich specifický symfonický, až místy nu-metalový deathcore tuhle kapelu razantně staví mezi špičku žánru. Kyle na pódiu působí jako zvíře vypuštěné z klece – jeho vokálové rozsahy jsou naprosto dech beroucí a jen těžko bychom hledali v téhle branži podobného zpěváka. Rozhodně jim nelze upřít obrovskou energii a schopnost strhnout dav. Jakmile spustili, klub se otřásal v základech – nekonečné moshpity, všude crowdsurfeři a divoké headbangy do rytmu tvrdých riffů.
Brand of Sacrifice tak svým divokým vystoupením perfektně připravili půdu pro hlavní hvězdu večera. Jejich poslední plnohodnotné album Lifeblood z roku 2021 sice už působí trochu ohraně, ale po včerejšku jsme zvědaví, na jaký level Dooma nás kapela vezme příště!
Když na scénu nastoupili We Came As Romans, bylo jasné, že publikum je připravené vydat ze sebe poslední zbytky energie. Set zahájili intrem z nového alba All Is Beautiful… Because We’re Doomed, po němž následovala taktéž novinka bad luck. V tu chvíli celý klub ožil – lidé skákali, zběsile kývali hlavou, a dokonce i tančili. A tahle atmosféra jen sílila. Moshpity se postupně rozrůstaly a přes hlavu mi několikrát projel crowdsurfer. Zpěvák Dave Stephens neúnavně burcoval publikum, aby se hýbalo a zpívalo spolu s kapelou.
Zazněly nejen skladby z aktuální desky, ale i písně ze staršího alba Cold Like War, což bylo milé překvapení. Ještě větší radost mi udělalo, když si během songu b2tm pozvali na pódium zpěváka Heavensgate. Ten moment díky tomu získal ještě větší intenzitu.
Po této skladbě následovala no rest for the dreamer, před kterou Dave Stephens pronesl emotivní projev o tom, že bychom se neměli vzdávat, ani když opakovaně selháváme. Jeho slova krásně ladila s tématem písně.
Black Hole přišla na řadu jako další a po ní kapela na chvíli zmizela ze scény. To vyburcovalo celý klub k hlasitému skandování a dožadování se přídavku. Ten nakonec skutečně přišel v podobě posledního překvapení večera. Darkbloom sice už během večera zazněla, ale nevypadalo to, že by si někdo z přítomných stěžoval. Na pódium si k sobě pozvali ještě Kyla Andersona z Brand of Sacrifice a společně ji odpálili v ještě tvrdším podání.
Na závěr bych chtěla říct, že to pro mě bylo první setkání s We Came As Romans naživo a musím přiznat, že mě nadchli ještě víc než když mi hrají ze sluchátek. Nasadili vysokou laťku nejen hudebním výkonem, ale i tím, jak dokázali komunikovat s publikem. Už teď se těším, až je uvidím znovu!
Napsala: Pája Pirnerová
Foto: Mejra
