Predatory Void

Už je tomu delší čas, co jsem byla na menším koncertě se sestavou jen o dvou kapelách. Klub 007 na Strahově je pro takové koncerty jak dělaný. Line up se skládal z domácí kapely AFTERCOME a PREDATORY VOID z Belgie. I přes trochu žánrové rozdíly obou kapel jsem byla ráda za výběr a podporu domácí scény.

Tohle trio jsem do koncertu vůbec neznala a jak bylo poznat z prázdnosti klubu, tak pro mnohé to bylo stejně. I tak jsem ale byla ráda, že jsem je stihla vidět. Jejich kombo grindcoru a hardcoru, sem tam smíšený s punkem, mě zaujalo. Žánrově mi totiž nejsou tak cizí a myslím, že zaujali i obecenstvo, které se pomalu přicházelo podívat a poslechnout si kluky blíž ke stagi. Zpěvák si kromě brutálních vokálů vzal na starost i zastání bubeníka kapely, do toho nezapomínal promlouvat k divákům a představovat své písničky. Mě tenhle kratší, ale nabitý setlist dost bavil a hned jsem si je poslechla znovu i doma.

Do nedávna mi tahle kapela byla taktéž neznámá, ale je důležité zmínit, že se zformovala teprve letos. Tenhle úplně nový projekt má za sebou zatím jedno album, které si u mě po jeho poslechu získalo místo mezi nejlepšími alby tohoto roku, a nemohla jsem se dočkat, až si ho budu moci poslechnout i živě. Skupina, s vokalistkou v popředí, měla trochu problémy se zvukem, které ale krátce na to byly  napraveny. Sem a tam to stále trochu postrádalo na dokonalosti, ale nikomu z publika to nezkazilo zážitek, který si plnými doušky užívali. Klub se s Predatory Void dost zaplnil, ale pořád bylo k hnutí. Kombinace doomu, sludge a death metalu s black metalem byla perfektní na to, abyste se mohli nechat unést jejím temným a emotivním zvukem. Zpěvaččiny brutální black metalové vokály, sem tam doprovázené nádherně čistým hlasem, vás dokázaly skvěle vtáhnout do dění a skoro jste měli pocit, že ty emoce prožíváte s nimi. Naživo si mě tedy získali ještě víc a za mě to bylo jedno z nejlepších vystoupení, co jsem viděla. Určitě jim věnujte čas a poslechněte si je, jsou na začátku a myslím si, že si rozhodně zaslouží větší pozornost.

TEXT & FOTO: Petra Závišová