The Hives

The Hives po dlouhých 11 letech vydali novou desku The Death of Randy Fitzsimmons. Tu v pondělí 18. září představili naživo i českým fanouškům v Lucerna Music Baru, který byl beznadějně vyprodaný už pár měsíců předem.

Večer vykoplo skotské sesterské duo Bratakus, hlásící se k politicky angažovanému a feministickému punku. Sestry Breagha (kytara, zpěv) a Onnagh (baskytara) vystupují pouze ve dvou, bubny si samy přednahrávají na playback. Jak také na koncertě samy řekly, jsou taková „DIY kapela ze skotského venkova“. Na rozjezd večera to rozhodně nebylo špatné a povedlo se jim i roztančit několik lidí v publiku, ale po čase mi začaly jejich písně trochu splývat. Každopádně Bratakus působily energicky a sympaticky a třeba časem vyzrají i skladatelsky.

Přesně na čas pak dorazili The Hives, kteří rozjeli svou strhující show od první minuty, a to skladbou Bogus Operandi z nové desky. Fanoušci byli připravení a většina zaplněného Lucerna Music Baru od začátku zpívala a tančila s nimi. Hned poté následovaly dva velké hity, Main Offender a Walk Idiot Walk. Po nich už bylo zpocené takřka celé publikum, které nešetřilo moshpity a crowdsurfy. Švédská punk rocková kapela neustále poskakovala po celém podiu, hecovala fanoušky a zdravila se s nimi a frontman Pelle Almqvist sem tam utrousil vtipnou poznámku o svých kolezích z hudební branže. The Hives mají navíc můj obdiv za to, že téměř celý koncert vydrželi (jak je pro ně ostatně už typické) ve svých černobílých oblecích.

Švédové sázeli jednu pecku za druhou a když Pelle Almqvist oznamoval, že přichází čas na poslední písničku, koukala jsem překvapeně na hodinky. A skutečně, od začátku koncertu utekla ani ne hodina. Kapela se poté samozřejmě vrátila, nabídla dva přídavky a dlouhou děkovačku, ale i tak trval koncert sotva hodinu a patnáct minut, což je moje jediná výtka k této jinak skvělé show. Na druhou stranu, The Hives opravdu ani na chvíli nezvolnili, takže je dost možné, že delší koncert by už nemuseli vydržet 😀

Pro mě byli The Hives skvělým zahájením podzimní koncertní sezóny a dost možná zatím i jedním z nejlepších koncertů letoška. Ano, mohl být trochu delší, spousta známých hitů ani nestihla zaznít, nicméně i tak jsem si ho moc užila.

TEXT: Anna Jindráková
FOTO: Nina Vocelová