The Prodigy

Britskou elektronickou legendu nezastavila ani smrt frontmana

Zatímco část naší redakce se včera vypravila na corový čtyřboj do MeetFactory (ze kterého určitě taky čekněte report! :D), já a Nina jsme zamířily do trochu jiných žánrů. Vydaly jsme se totiž do Sportovní haly Fortuna omrknout elektronické legendy z Velké Británie The Prodigy. Ti se do Česka vrátili po více než pěti letech v rámci turné „Army of the Ants“.

Večer zahájil a fanoušky rozproudil DJ Josef Sedloň z Radia 1, který se na české nezávislé scéně pohybuje už od roku 1990, tedy stejně dlouho jako samotní The Prodigy. Ti letos vyjeli na první velké turné po sebevraždě svého frontmana Keitha Flinta v roce 2019. Role vokalisty se po něm ujal Maxim Reality, za synťáky zůstal Liam Howlett. Tuto dvojici doplnili ještě dva doprovodní muzikanti.

THE PRODIGY

Hlavní hvězdy dorazily na podium s menším zpožděním, ovšem hned od začátku rozjely pořádnou show hity „Breathe“ a „Omen“. Setlist byl pojatý jako průřez veškerou tvorbou skupiny, během hodiny a půl dlouhého koncertu zaznělo včetně přídavků hned dvacet songů. Ty byly zpravidla zkráceny oproti studiové verzi, což mě hlavně u mých oblíbených občas zamrzelo. Nicméně nejspíš i kvůli tomu show krásně utíkala, takže když jsem se poprvé od začátku koncertu podívala na čas, byla jsem překvapená, že The Prodigy hrají už přes hodinu. Pauzy mezi jednotlivými songy byly prokládány lehce experimentálními mezihrami a sem tam i krátkou promluvou nového frontmana.

Co celý koncert spojovalo, byla ohromující a velkolepá světelná show, kterou doplňovaly tematické projekce za zády kapely. Celá hala byla často protkána sítěmi barevných laserů a světla se někdy střídala a blikala tak rychle, až jsem to nestíhala sledovat. Taky zvuk měl koule. Vše bylo dobře slyšet a hutné synťáky se halou neskutečně rozléhaly. Většinu koncertu jsem stála až vzadu a i tam mi hudba připadala dost hlasitá.

Při písni „Firestarter“ došlo i na poctu zemřelému Keithovi. Obrovskému „antmanovi“, který stál naproti podiu u zvukařského pultíku vyšlehly z očí zelené lasery, které vykreslily a později i roztančily nezaměnitelný obrys hlavy bývalého frontmana a zakládajícího člena, který si tak alespoň symbolicky mohl užít poslední song se svou kapelou. Závěr setu patřil hitu „Smack My Bitch Up“, po něm se ale Britové vrátili a přidali ještě pět dalších songů. O úplný závěr show se pak postarala pecka „Out Of Space“.

Byl to rozhodně skvělý zážitek, který co se týče velikosti show překonal má očekávání, a navíc ukázal, že The Prodigy stále mají co říct a že je nepotopila ani smrt frontmana. Na druhou stranu mě teď trochu mrzí, že jsem kapelu nezvládla vidět naživo ještě za Keithova života. Maxim se role nového frontmana chopil s grácií a hecování fanoušků mu opravdu šlo, nicméně Keithovo tančení a šílenost mi přece jen trochu chyběly. Teď už ale koukněte na fotky od Niny!

TEXT: Anna Jindráková
FOTO: Nina Vocelová