Vended

Tento pátek, 10. května, jsem se vypravila do Futura na povedený nu metalovo-metalcorový trojboj. Publiku se při něm předvedli britští Profiler, australští The Gloom In The Corner a v roli headlinerů američtí Vended, mladí „nástupci“ Slipknot. Klub nebyl vyprodaný, ale lidí tu bylo i tak dost. Už při mém příchodu mě taky zaujal nebývale silný zvuk, který vydržel až do konce celého koncertu.

Večer zahajovalo britské nu metalové trio Profiler. Kluci hráli fajnově, na stěně za nimi je doprovázely jednoduché projekce, ale po deseti minutách už mi to přišlo pořád stejné a ztrácela jsem pozornost. Kapela sice působila sympaticky a vyhecovala aspoň malý moshpit v předních řadách, ale většina lidí jen postávala a nebyla zrovna aktivní. Profiler za mě splnili roli prvního předskokana, ale mohlo to být trochu zábavnější a pestřejší.

To s druhými předskokany, australskou čtveřicí The Gloom In The Corner, už Futurum solidně ožilo. Také za jejich zády běžely po dobu show projekce. Pod podiem se to už poměrně zaplnilo a při druhém songu se rozjely pořádné pity. Tato čtveřice mě zaujala o dost víc než předchozí Profiler a jejich show mi neskutečně rychle utekla. Kapela měla spoustu energie, screamy a growly byly skvělé, jen cleany na začátku trochu pokulhávaly, ale postupně se zlepšily. Ze začátku byly taky cleany občas přehlušeny bicími, ale i to se časem zlepšilo.

Poté už přišli na řadu očekávaní headlineři, americká pětice Vended. Ti jsou často označováni jako „nástupci“ Slipknot a není divu. Frontman Griffin Taylor je totiž synem frontmana Slipknot, Coreyho Taylora, a bubeník Simon Crahan je synem bubeníka Slipknot, Shawna Crahana. To se tak hezky sešlo 😀 Kapela nastoupila na podium za zvuků osmdesátkového hitu „Tainted Love“, ale narozdíl od svých předskokanů nezapojila do show žádné projekce na stěně za nimi. Ty ale vůbec nebyly potřeba, protože kluci měli tolik energie, že se na stage málem nevešli. Každý z kapely byl samozřejmě také ve své typické image. Tu doplňovala světla v modro-bílých odstínech, typických barvách Vended.

Fanoušci kapelu skvěle povzbuzovali, moshovalo se už od prvního songu, a to tak vydatně, že se brzo hledali majitelé hodinek a jedné boty 😀 Dočkali jsme se taky několika stage-divů nebo krásně synchronizovaného headbangování všech 3 (bas)kytaristů. Zvuk byl pořád neskutečně silný, stejně tak screamy a growly Griffina Taylora. Cleany mi ale přišly malinko upozaděné, většinou je přehlušily bicí. Obecně mi zvuk ke konci připadal už „too much“. Mezi jednotlivými songy totiž nebylo moc momentů, kdy by bylo úplné ticho, takže na konci už moje uši trochu protestovaly 😀

Co se komunikace s fanoušky týče, byla to taková ta klasika: děkování, hecování, co bude následující song, žádná omáčka navíc (to ale rozhodně nehaním!). Set byl dost krátký, ale naprosto chápu, že s takovým nasazením, s jakým Vended hráli, se plnohodnotná show déle než hodinu dělat nedá. Pětice se už po asi 40 minutách odebrala do backstage, ale fanoušci si vytleskali přídavek v podobě skvělých pecek „Ded To Me“ a „Asylum“. Po nich hromada fanoušků zkoušela vyhecovat ještě druhý přídavek, ale to už bohužel nevyšlo.

Vended mají celou kariéru ještě před sebou (actually jsou mladší než já, tak se teď cítím trochu špatně xd) a já ji budu určitě se zájmem sledovat!

TEXT: Anna Jindráková
Foto ilustrační