Přinášíme vám nostalgický a bláznivý sumář kariéry Sum 41! Od fanouška pro fanoušky 🖤 Na letošním Rock for People si společně se Sumíky zapaříme naživo úplně naposledy. Je tedy čas zavzpomínat a trochu se dojmout nad tím, jak se zrodil kult téhle kanadské modly.
Psal se rok 1996. Bylo léto. Stačilo přesně 41 dní společných prázdnin na to, aby se partička kluků Derycka Whibleyho, Dava Bakshe, Jasona McCaslina a Steva Jocze rozhodla, že spolu založí kapelu. Byl to den, kdy se zrodila pop-punková legenda. Den, který nese jméno Sum 41.
Still Waiting…
Dva roky na to spatřilo světlo světa první demo! Ve vzduchu bylo cítit nadšení, odhodlání a možná i nějakej ten joint. Čtveřice se rozhodla, že už bylo dost toho zaprděného a nudného města, ve kterém všichni vyrůstali. Bylo na čase posunout se do vyšší ligy! Demáč proto putoval do světa do rukou neúprosných labelů.
Makes No Difference
Nervy drásající čekání, zda se pánům producentům písničky budou líbit, ukončily tyto zprávy: Ne, děkujeme… Pardon, ale toto není to, co momentálně hledáme… My se vám ozveme… Děláte si prdel? Tohle si hrajte v klubu pro puberťáky!
Bylo jasné, že touhle cestou to nepůjde. Kdo by jen tak dal šanci umaštěným středoškolákům, co chtějí být rockové hvězdy. Jaké štěstí že tohle odpálkování Sum 41 neodradilo. Rozhodli se na to jít trošičku vizuálněji. Vzali svých těžce vydělaných 10 dolarů, nakoupili chlast a stříkací pistole a vyrazili s kamerou do ulic. Výsledkem je klip k songu Makes No Difference, kde kapela dělá prostě to, co každý druhý unuděný punkáč. Otravují lidi a hrají koncerty. A ono to vyšlo! O kapelu se najednou strhla bitka, ve které figurovaly i ty labely, jejichž předchozími zprávami si nejspíš kluci zatopili v krbu. Tuhle melu nakonec vyhráli Island Records a v roce 2000 vyšla nahrávka Half Hour Of Power.
Fat Lip
Opravdový průlom ale Sum 41 čekal až v roce 2001, kdy se do rukou lidí dostalo album All Killer No Filler. Především tedy díky klipu k songu Fat Lip, který zazněl například ve slavném NHL 2002. Osobně si pamatuju, jak jsem jako malý smrad skákal po gauči, když jsem tenhle singl slyšel poprvé na německém Viva Rock (MTV měla tehdá jen smetánka). A skákal jsem furt dokola, když jsem si ho nahrál na VHSku a jel na repeat. Rodiče museli mít radost…
Bylo nad slunce jasné, že odteď se bude ve školách objevovat o mnoho víc potítek, skejtů a Dickies kalhot.
In Too Deep
„Mysleli jste si, že budeme jen nějakej one hit wonder? Tak nám podržte pivo,“ řekli si Sumíci, nasazují druhý raketový pohon a pouštějí do světa další neskutečnou pecku. Jestli jsem u Fat Lip skákal jak blbej, tak In Too Deep ze mě udělala normální opici. Kvalitní hudba a hlavně charisma celé kapely začaly otáčet hlavami všude kolem. The Sums are here to slay!
Thanks For Nothing
A teď maličko zrychlíme, protože i Sum 41 zrychlují a táhne se za nima jen ohnivá čára plná hitů. Album Does This Look Infected hned rok po předchozí desce utvrdilo všechny v tom, že tahle parta má prostě našlápnuto. Jasně, prodeje nebyly takové co předtím, ale fanbase rostla jako pupek po třicítce. 2004 pak vychází o něco temnější a víc metalové album Chuck, které bylo pojmenováno po jednom z pracovníků mírové mise OSN. Ten zachránil kapelu ze samého nitra probíhajícího válečného konfliktu v Kongu, kde kapela zrovna natáčela dokument pro kanadskou charitu. Takže pamatujte, kdykoliv si myslíte, že je všechno v háji, a jste smířený se smrtí, vždycky může přijít nějakej Chuck, který vás vytáhne ze sra….však víte!
Speak of The Devil
Dál ale následovaly trable v kapele. Dave Baksh has left the chat :/ Jeho láska k metalu se nadále neslučovala s pop-punkovou vizí zbylých členů Sums, a tak udělal pá pá. Po jeho odchodu jsme se v roce 2007 dočkali alba Underclass Hero. To bylo velkým hitem v žebříčcích, u fanoušků ale už méně. Pauzy mezi nahrávkami se dále protahují a další zářez, tentokrát se jménem Screaming Bloody Murder, přináší až rok 2011. Tady kapela dále experimentuje se zvukem, ubírá na zábavném pop-punku a přidává temnější, skoro až teatrální Chuck-esque vibe.
The Fall And The Rise
Další pá pá v roce 2013 udělal bubeník Steve Jocz, což byla pro kapelu další velká rána. A padáme ještě hlouběji ke dnu. Deryckova žena, kterou v té době byla Avril Lavigne, udělala pá pá též. Chmurná situace vedla ke každodennímu chlastání. A chlastání vedlo k tomu, že nakonec Deryck skončil v nemocnici po totálním kolapsu jater a ledvin. Hele, teď vážně – chlast nikdy nic nevyřeší, to je snad jasný jako facka! Na smrtelné posteli to pak naštěstí konečně pochopil i Deryck a od té chvíle se alkoholu nedotkl.
Ale jak praví jedno moudro, ode dna se odráží nejlépe a svět není jen černobílý. Je hnědý, haha, protože do kapely se vrací Dave ‚Brownsound‘ Baksh, který se nechal slyšet, že opustit kapelu byla chyba. No, možná viděl jak se hoši plácají v hnědé a musel zakročit 🙂 A tak tam v roce 2016 Sumíci poslali nové album 13 Voices, které sice nedosahovalo kvalit desek předchozích, ale alespoň signalizovalo zmrtvýchvstání naší oblíbené party. Především tedy zmrtvýchvstání Derycka.
The New Sensation
Po tříleté pauze dozrál čas na další kolekci, kterou byla Order In Decline. Na ní se kapela znovu odklání od svých pop-punkových kořenů a přitvrzuje. Nakonec se jedná o fanoušky velice dobře přijaté album, které nás všechny mile překvapilo i na živo, stejně jako perfektní forma, ve které se kapela nachází.
How The End Begins
A blížíme se ke konci. Abych pravdu řekl, prolejzat diskografii jedné z kapel, která formovala mé dětství, je skutečně sentimentální záležitostí. Album Heaven :x: Hell z letošního roku se ještě pořádně nestačilo vstřebat, ale už teď je jasné, že se jazýček žánrových vah znovu posouvá na stranu pop-punku s příměsí mainstreamového soundu. Ale do toho rejpat nebudu. Zásadnější je fakt, že kapela oznámila svůj konec. Po cca 28 letech tak udělají pá pá celá partička Sum 41. Smutné 🙁 Ale takový je život…
Na samém konci je nám ale jasné, že to, co za sebou tahle skvadra zanechala, je hodno síně slávy. Proto chci apelovat na všechny, jež tato kapela v průběhu života nějak oslovila, aby dorazili ještě jednou společně zapět na Rock for People 2024, protože to bude ku*evsky dojemnej poslední moment (sice víme, jak to bývá s comebackama, ale dejme tomu, že se nic takového už nestane xD).
Rock For People 2024 čeká, dámy a pánové. Uvidíme se v kotlech.
TEXT: Mejra Drkal